Původ názvu obce

Původ názvu obce

Původ názvu obce se nedá přesně určit, je však patrné, že název je velmi starého data a za tu dlouhou dobu se téměř nezměnil.

Je možné, že se obyvatelé osady zabývali slupováním stromové kůry, kterou používali ke zhotovování různých nádob pro domácnost. Těmto lidem se říkalo koroslupi. Odtud by mohl pocházet název obce. Též se připouští výklad od osobního jména Kůroslep, tj. kouřem oslepený od pálení dřevěného uhlí. Vyloučit se nedá ani odvození názvu od slova kur (tetřev, tetřívek), zvláště když ve znaku obce jsou dva zelené jehličnaté stromy a uprostřed pták připomínající samici tetřeva.
Do roku 1918 se obec jmenovala Kůroslepy i Koroslepy, německy Koroslep. Obec byla čistě česká, zemědělská, římskokatolického vyznání.

Místopis a správa obce
Ke Kuroslepům patřil hrad Kraví Hora se dvorem, o jehož rozlehlosti se můžeme přesvědčit ještě dnes z jeho rozvalin. Podle pověsti, kterou zaznamenal kronikář Václav Hájek z Libočan, se na hradě skrývali Moravané před Uhry po rozpadu Velkomoravské říše. O hradu se dovíme podrobnosti později. V samotné obci se nalézala též tvrz se dvorem, mlýn a lázeň, která sloužila k očistě těla, vodoléčbě, léčení ran a trhání zubů.
Kuroslepy nepatřily jednomu majiteli, ve středověku docházelo k častým změnám v držení Kraví Hory, tvrze se dvorem i sedláků, o čemž svědčí zápisy v Zemských deskách moravských. Majitelé polností pobírali od usazených sedláků roční důchody a upisovali na polích věna svým manželkám.
Historie Kuroslep je úzce spjata s Březníkem, koncem 12. století byly k němu Kuroslepy přifařeny (patřily k březnické farnosti). Roku 1237 je jako svědek na královské listině uveden vladyka Záviš z Březníka. Později zde sídlili vladykové z Náchoda. V Březníku byla farní a později triviální škola, kterou až do r. 1926 navštěvovaly i děti z Kuroslep. V březnickém obecním zastupitelstvu býval i jeden radní za Kuroslepy. V určité době měla však naše obec vlastního rychtáře.

Správu obce vedl starosta s obecní radou (4 členové) a obecním zastupitelstvem (12 členů). Do roku 1888 není doloženo, kdo byl starostou, jen se hovoří, že to byl rolník Staněk z č. 19. V roce 1898 byl starostou František Studený , nejstarší z rodu, který je doložen podpisem na dohodě mezi sousedy č. 17 a 18.
Za 1. světové války až do roku 1920 byl starostou Jan Staněk (rolník č. 5). Od roku 1920 do roku 1924 Rudolf Bureš, stolař (sociální demokracie). Od roku 1924 do roku 1928 Augustin Rejthar, rolník č. 9 (republikánská - agrární strana). Roku 1928 zvolen starostou Sylvestr Theimer, mlynář (republikánská - agrární strana). Roku 1929 zvolen starostou Karel Staněk č. 6. Roku 1931 byl zvolen starostou Jindřich Hort, rolník č. 7 (doplňovací volba za zemřelého Karla Staňka). Roku 1932 zvolen starostou Jindřich Hort (republ. agr. strana). Za 2. světové války byl starostou František Studený (rolník č. 11). Po válce v roce 1945 převzal funkci starosty (předsedy MNV) na návrh partyzánské skupiny Hybeš Jan Bábuněk, kolář z č. 62 (člen KSČ). Po něm byli ve funkci předsedy Jaromír Kotoun a Josef Došek.
14.6.1964 obec ztratila samostatnost a stala se součástí Březníka. Předsedou se tak stal březnický Jan Bok, tajemníkem byl Jaroslav Bureš z Kuroslep. Předsedou JZD byl v té době Adolf Bohuslav z Kuroslep.
Volby se v roce 1968 nekonaly, ale předsedou MNV se stal Jaroslav Bureš a tajemníkem Josef Strašák z Březníka.
26.–27.11.1971 se konaly volby do všech orgánů. Poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR byl zvolen Adolf Bohuslav. Byl to první poslanec sněmovny z Kuroslep. Předsedou MNV byl zvolen Jaroslav Bureš a tajemníkem Josef Strašák.
e volbách 1976 se obsazení funkcí na MNV nezměnilo. Jaroslav Bureš byl předsedou až do důchodu a po něm nastoupil do funkce Karel Kopuletý, tajemnicí byla Marie Hejlová oba z Březníka.
V roce 1990 se naše obec osamostatnila a zvolila si vlastní zastupitelstvo. Starostou se stal Jaroslav Chytka ml., který byl nejmladším starostou na okrese Třebíč. V dalším volebním období v roce 1994 byl zvolen František Rybníček, který po dvou letech na svoji funkci rezignoval, takže v roce 1996 byl jeho nástupcem zvolen Josef Jura.
Ve volbách v roce 1998 byl zvolen starostou František Hauser. Pro vysoké pracovní vytížení po třech měsících na svoji funkci rezignuje a jeho nástupcem se stává Ing. Dušan Strýček. Oba dva v červnu 1999 rezignují na svoje funkce a odcházejí z obecního zastupitelstva. Od této doby až do současnosti zastává funkci starosty Vladimír Bureš.

Oslavy 650.výročí první písemné zmínky o obci
22.srpna 1999 byla krásná slunečná neděle, kdy si kuroslepští občané připomněli 650.výročí první písemné zmínky o obci.
Slavnost zahájil ve 14 hodin starosta obce Vladimír Bureš, přivítal hosty, rodáky a občany, kteří přišli v hojném počtu. Následovala slavná mše svatá za zemřelé i živé rodáky a občany, sloužená venku na návsi panem farářem z Rouchovan. Po mši svaté byly podávány jako pohoštění koláčky a také velký dort se znakem obce.
Oslava pokračovala v Obecním domě vzpomínkou na slavné rodáky. Byl to plk. letectva Ing. Stanislav Rejthar, který bojoval za 2. světové války na západní i východní frontě a na Slovensku při povstání. Vzpomínka patřila i pplk. Hugo Rejhtarovi, který taktéž bojoval v zahraničí za svobodu vlasti. Slavné uvítání hrdinů v rodných Kuroslepech dne 16.září 1945 připomněly fotografie a dokumentární film.
V Obecním domě byla umístěna výstava umělecké tvorby místních občanů Miloslava Bábuňka (malíř), Stanislava Koláčného (řezbář - učitele ZŠ) a výtvarné práce komunity Božího Slova.
Druhá část výstavy dokumentovala život obce v minulosti. Staré fotografie, drobné předměty a dokumenty dokládaly bohatý společenský a hospodářský život obce, místních živnostníků a školy. Čestné místo na výstavě zaujímala kopie zápisu ze Zemských desek moravských z roku 1349, kde je nejstarší zmínka o obci Kuroslepy.K poslechu hrála Polužanka z Březníka a Jožka Kříž Mohelno. Též bylo možno si zakoupit knihu Dobří vojáci padli oletci Stanislavu Rejtharovi a brožurku Kuroslepy 650 let, která se setkala u občanů s velkým zájmem a proto bylo rozhodnuto o jejím opětovném doplněném vydání.
Výstava v Obecním domě se setkala rovněž s velkým ohlasem, a proto byla zpřístupněna ještě celý následující týden, aby si ji mohli všichni v klidu prohlédnout.
Oslava v Kuroslepech se vydařila ke všeobecné spokojenosti návštěvníků i všech pořadatelů, kteří přípravám věnovali spoustu času, práce i nákladů s pohoštěním.
  

Již naši předkové říkali, že dějiny jsou zrcadlem věků minulých a učitelkou národa pro budoucnost. Tato slova nepozbyla významu a přesvědčivosti ani v současnosti. Každý, kdo zná minulost svého lidu, dobu, která je plná víry, naděje a lásky, ale i velkého utrpení, strádání a úpadku, kdo čerpá z minulosti, vroucněji přilne k našemu národu a ke své domovině. Vždy má naději k životu a lehčeji překonává běžné životní překážky i své vlastní neúspěchy.

Náš překrásný malebný kraj byl kolébkou, každodenních činností, ale místem posledního odpočinku člověka už od doby kamenné. S různýmikrátkými přestávkami trvá osídlení našeho kraje a blízkého okolí až do současnosti. Mnoho dnešních lidí v běžném každodenním shonu přehlédne, v jaké krásné krajině žije a nedovede se radovat z toho, co nám naši předkové zanechali a co je nám dáno.